Reklama
 
Blog | Helena Kratzerová

„Kuchyňská“ ekologie

Je Tří králů. Podle psychologů se právě v tento den začínají hroutit veškerá novoroční předsevzetí. Nejsem výjimkou.  A tak zase píši. Protože jsem nepoučitelná, opět o ekologii. Navíc jako tvor přízemní, opouštím smělé globální hypotézy, včetně skutečných či prefabrikovaných hrozeb, a zůstávám nohama na zemi. Kladu si totiž otázku, co můžu sama udělat pro zlepšení ovzduší a životního prostředí.

Odpověď není zase tak složitá. Zejména v mrazivých dnech, kdy ze spousty komínů stoupá k nebi kouř, který vytváří pestrobarevnou škálu. I ve chvílích, kdy se tu a tam sluníčko prodírá mraky a láká do přírody, pečlivě zvažuji, zda mám opustit příbytek, či alespoň na chvíli otevřít okno a vyměnit tak vydýchaný vzduch v bytě. V rámci úspor si totiž mnozí i navenek ekologicky uvědomělí spoluobčané zbytečně nelámou hlavu tím, jak vyhřát příbytek na přijatelnou teplotu. Stačí pak vyjít před domovní dveře a záchvat dusivého kašle zhatí jakékoli myšlenky na sebekratší procházku.

Třídění odpadu a jeho odnos do speciálních kontejnerů, které jsou umístěny téměř na každém rohu, se pro mnohé stává zbytečným plýtváním hořlavými a výhřevnými surovinami. Vždyť třeba plastová lahev nadusaná pilinami a doplněná nějakým tím rozpouštědlem, petrolejem nebo benzínem během nepatrného okamžiku dodá kýžený pocit tepla domova. A což teprve odřezky dřevotřísky, jejíž kompaktnost zaručují různá chemická pojidla, to je ideální topivo! Dlouho vzdoruje plamenům, udržuje stálý žár. Proč si dělat vrásky s tou špetkou dioxinů, které uniknou do ovzduší? V lokalitách, kde bývaly muniční sklady, dobře poslouží například bedny, v nichž se uchovávalo střelivo nejrůznějších kalibrů. Maskovací zelený nátěr a prkna prosycená olejem dokážou v kotlích nebo kamnech pravé zázraky. Nemluvě o pražcích, které byly až donedávna k mání za pár korun.

Kvalita ovzduší se sice rapidně horší, podle některých zpráv škodliviny překračují přípustné limity na čtyřiceti procentech rozlohy naší země. Velké podniky, zejména spalovny a elektrárny, které jsou mnohým obyvatelům trnem v oku, protože jim ničí zdraví, investují horentní částky do speciálních zařízení, jež jim umožňují podstatně redukovat nebezpečné částice na přípustné minimum. Nutí je k tomu představy téměř astronomických pokut, jimiž jim hrozí četné instituce. Obdobného postihu se však jedinci, kteří nepatří do ranku podnikatelů, zatím bát nemusejí.

Reklama

Chrání je zásada Můj dům, můj hrad. Protože jsem skeptik, nevidím v příliš růžových barvách osud návrhu, jenž vzešel z Moravskoslezského kraje, podle něhož by měly chodit kontroly do domácností a prověřovat zbytky, jež po topení zůstávají na roštech. A provinilce příslušně trestat. Kromě narušení soukromého vlastnictví se rozhodně ozvou hlasy, že ekologické vytápění je příliš nákladné a vážně narušuje rodinný rozpočet. A sociálně laděný stát něco takového přece nemůže dopustit.

Naše dvoučlenná rodinná jednotka se zcela nevědomky zařadila mezi černé ovce, možná bílé vrány. Plynofikaci, jíž jsme se dočkali asi ve čtvrté etapě, jsme uvítali s obrovským nadšením. A kupodivu nám, na rozdíl od ostatních dychtivců, vydrželo dodnes. Nezastíráme, že leze do peněz. Ovšem výdaje za topení pokládáme za jednu z priorit, jíž můžeme – takříkajíc kuchyňskou metodou – uplatnit vztah k přírodě. Bez vzletných hesel, nabubřelých frází i masových a nákladných shromáždění.

Záleží ovšem na osobní odpovědnosti každého jedince. Pro mnohé z nich bohužel peníze, které ušetří používáním nekvalitních či přímo život ohrožujících paliv, jsou mnohdy důležitější než vlastní zdraví, jež si ničí dýcháním vzduchu, o jehož zamoření se zcela vědomě přičiňují.