Komentáře: Patálie s inteligencí

Od: NULI

NULI — Fri, 09 Oct 2009 08:19:23 +0000

Naďo,
já také s úředníky celkem slušně vycházím. Ale je fakt, že jednám obvykle s těmi, které už za ty roky znám – na poště, v bance a tak. A obvykle o osobních záležitostech. Ale můj muž, který pracuje s úředníky po celé republice – zejména kvůli grantům a fondům a úvěrům – ve prospěch firmy, kde pracuje, po takových jednáních obvykle je na infarkt a prohlašuje, že by je ve firmě nestrpěli, že by je všechny vyházeli, že takový šlendrián si dovolit nemohou.
Příklad za všechny z poslední doby. Jede až na druhý konec republiky cosi stvrdit. Už tam několikrát byl, po mailu a telefonu si několikrát potvrdili informace, dohodli se na určitý den a hodinu, kdy to manžel přijede podepsat. Mirek přijede, úředník mu sdělí, ať se posadí a počká, že to připraví. A Mirek čeká několik hodin, neb úředník to jde teprve doplňovat do formulářů, tisknout, shánět svého šéfa k podpisu a tak. Není kvalt. Mirek už nedoplňuje ani čárku, vše bylo dohodnuto při jiných setkáních. Jen čeká a zuří.

Od: Naďa

Naďa — Tue, 06 Oct 2009 12:11:45 +0000

Ano, je to věčné téma –
úředník -fackovací panák. Je to jako ve všem. Všude jsou lidé různě vstřícní, i když mají svůj kodex. I u jejich vedoucích je to stejné, jsou různě vzdělaní a ke svému postu mají mnohdy tlačenku. Ještě se opravdu nedá mluvit o tom, že jsou lidi na svých místech podle svého vzdělání a jednání, ale myslím si, že se situace změnila a více je těch úředníků, kteří jsou na svém místě.
Také jde o to, co od úředníka očekáváme. Úředník je limitován svými předpisy a těžko si může dovolit jednat s námi jen tak po sousedsku, cosi nám odpouštět apod. Úředník má proti sobě pestrou směsici lidí různých vlastností a nikdy neví, co kdo proti němu použije. Proto by se měl striktně, i když vlídně držet svých předpisů. Pokud je neznalý nebo máme své pochybnosti, jeho rozhodnutí můžeme zákonnou cestou napadnout. Já vím, že je to šerá teorie, ale mělo by to tak fungovat.
Mně se většinou osvědčuje to, že jak jednám s úředníky já, tak se
oni chovají ke mě. Korektně, slušně a jasně formuluji

Od: helena k.

helena k. — Tue, 06 Oct 2009 09:53:58 +0000

ad NULI
Mám obdobné zkušenosti. Řadu let jsem byla odbornou referentkou v novinářskíé organizaci. Poté, co jsem přešla do redakce, přijali na mé místo tři mladé dámy, které zoufale nestíhaly. Přitom stačilo postupovat racionálně a zorganizovat si práci. Ovšem myšlení je příliš náročná činnost.

Od: helena k.

helena k. — Tue, 06 Oct 2009 09:48:20 +0000

to Kamil
Neodpustím si malý exkurz do historie. Náš nejslavnější panovník Karel IV., jehož jsme si vyvolili i jako Největšího Čecha, se po celý život řídil zásadou Ich diene! (Sloužím). Škoda, že se jí neřídíme i dnes.

Od: NULI

NULI — Tue, 06 Oct 2009 09:41:32 +0000

Souhlasím, že někdy
žasnu, s kým jednám úředně, a to opravdu z pohledu obojí inteligence. Ale sama jsem chvíli úřednicí byla a snažila jsem se a leccos jsem zařídila a vyřídila (i když to nebyla klasická úřednice – na lesích a v bance). Doufám, že se začne blýskat na lepší časy, až budou šéfové skuteční vedoucí.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Mon, 05 Oct 2009 23:52:33 +0000

Jako student
jsem taky byl v menze. – Ale o tom jsem psát ani nechtěl: dneska při jednání na úřadě jsem si na Váš článek, neznámo proč, vzpomněl. – Uhhh…

EU66 – kruci! fakt ještě TAK dlouho?

Od: Kamil

Kamil — Mon, 05 Oct 2009 23:14:56 +0000

public servant
V Anglii jsem se setkal s používáním výrazu „public servant“ pro úředníky státní správy. Dá se to přeložit i jako „veřejný sl(o)uha“, což je jinými slovy ten, který slouží veřejnosti.

Domnívám se, že k tomu je třeba solidní IQ i EQ. A ještě k tomu i pracovitost.

Od: helena k.

helena k. — Mon, 05 Oct 2009 14:06:06 +0000

ad Milan Kovár
Gratuluji ke krásnému výsledku. Osobně se testům IQ vyhýbám, nechci působit traumata členům Mensy.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Mon, 05 Oct 2009 13:25:11 +0000

Konečně něco,
co se mi nemůže přihodit. Právě jsem absolvovat testy na IQ a – hurá! – naštěstí vyšly negativně.

Od: helena k.

helena k. — Mon, 05 Oct 2009 10:25:30 +0000

Milá babzo,
musím souhlasit s Vašimi oběma příspěvky. Mě nejvíc děsí kvantitativní nárůst oněch pracovníků, který jde na úkor kvality. Jako v mnoha jiných profesích jsou schopní (a přiměřeně honorovaní) úředníci nahrazování levnějšími pracovními silami, které zase nestačí na zadanou práci, a proto musí mít k rukám další pomocníky. Jejich často markýrované úsilí a přetíženost jim narušují návštěvy klientů, kteří chtějí, aby se jim věnovali. Ostatně, už zákony profesora Parkinsona potvrzují, že se každá velká instituce nakonec utápí pouze ve vnitřní agendě a na nic jiného nemá čas ani síly.