Komentáře: Perpetuum mobile

Od: Anonym

Anonym — Tue, 25 Jul 2023 18:35:22 +0000

Od: viamea

viamea — Wed, 09 Dec 2009 22:49:54 +0000

… dodatek (continued)
… a prosadit se, plný sil zkusit co nejvíc. A nyní chodí do škol jejich děti – část výrazně sebevědomá, část ušlápnutá, část lhostejná (běžné v každé společnosti), ale část stále jako „pokusná zvířátka“ nové generace, tj. teprve na těchto dětech se projevuje NAPŘ. nedostatek času rodičů (či sil si povídat), přesycenost kroužky, téma bohatých a chudých… a taky samozřejmě spousta snad pozitivních znalostí a dovedností (jazyky, PC). Jen člověk neví, co se z této generace bude prospěšné a co je formou pokusů a omylů. (skeptik dodá, že to je život…). Tohle je ale jen můj osobní dojem a teorie, ke které jsem kdysi došla díky svým pozorováním a srovnáním… A ta společnost 20tiletých? K jakýmkoli odsudkům dob minulých má dle mého moc moc daleko – dáno mládím (jiné starosti) i tím, že pro ně je doba předlistopadová asi stejně cizí jako doba za Franze Josefa… a bude vždycky, jen je potřeba vštípit jim to nejdůležitější – varování a příklady, aby se to nemohlo opakovat (viz xiha). j.

Od: viamea

viamea — Wed, 09 Dec 2009 22:35:58 +0000

… dodatek …
“ Dnešní dvacátníci i třicátníci nezažili … hledí s despektem na ty, kteří …Důsledky ovšem nesli všichni, i jistou schizofrenií v myšlení a jednání.“ – pevně doufám, že despekt tam je jen u části z této generace – osobně spíš cítím takové to „dělení pro a proti“ u generace lidí, co se narodili už začátkem 60.let (tam jsem párkrát narazila na tak tvrdý odsudek těch, co mlčeli, že jsem spíš žasla) – prosím nechci zobecňovat ani nikoho urazit, ale vidím u těchto ročníků asi to nejvýraznější poznamenání (v dobrém i zlém), myslím tím, že to mají nejtěžší – jako mrňaví prožili pozadí euforie konce 60.let i nástup normalizace (a děti vnímají, že se NĚCO děje), pubertu a mládí v dlouhé době určitého útlumu (a tady se to štěpí – někteří přičichli v mládí k disentu ap., třeba jen z povzdálí, ale sentiment dvacetiletých v nich přetrval a nyní často odsuzují ty „druhé“). Revoluce přišla v době jejich nejlepších let (25 – 30 let), kdy je člověk dost zralý a plný chuti zkusit podnikat ….

Od: helena k.

helena k. — Wed, 09 Dec 2009 20:29:17 +0000

ad viamea
Zřetelně si uvědomuji, že existuje generační bariéra, již jsem si dlouho odmítala připustit. Navíc ji prohlubuje i žití ve dvou diametrálne odlišných společenských formacích. Dnešní dvacátníci i třicátníci nezažili dobu socialismu a hledí s despektem na ty, kteří takříkajíc odmítali (nebo si nemohli dovolit) vidět a slyšet zlo a aktivně mu čelit. Důsledky ovšem nesli všichni, i jistou schizofrenií v myšlení a jednání.
Proto Vám děkuji za podporu. Nechci být patetická, ale zdaleka mi není jedno, jak bude vypadat budoucnost naší země. S manželem nějak dožijeme. Ale je mi líto nastupujících generací, které jsou krátkozrací lidé ochotni zaprodat pro vidinu momentálních výhod. Jsem profesionální psavec, tohle řemeslo zvládám na poměrně slušné úrovni. Vím, že moc nezmůžu, ale mlčení považuji za přitakání všem nepravostem.

Od: viamea

viamea — Wed, 09 Dec 2009 14:47:00 +0000

ad Xiha
Chcete působit „moderně“ a rozumně (odpustit minulost a nedopustit totéž v budoucnosti ) – s tím souhlasím. Ovšem absolutně nechápu (v době, kdy se silně řeší právo ženy nemít děti) Váš atak vůči autorce ohledně případné bezdětnosti. Tím, že jste to komentovala na dost emoční úrovni (VŽDYŤ vyžadují, otravují ..), mi to přijde jako facka záměrně střelená.
Každý se nějak snažíme společnost „obohatit“, každý po svém, paní H.K. se realizuje tímto způsobem, což shledávám (vzhledem k reakcícm čtenářů) jako smysluplné.

Od: viamea

viamea — Wed, 09 Dec 2009 14:42:45 +0000

díky za článek
V mnohém bych nemusela vzhledem ke své živ.situaci a postojům souhlasit s názory na článek, ale je tomu naopak – paní Kratzerová dle mého elegantně nadnesla několik problémů dneška, snad bodla do sršního hnízda, ale bez odsudků a předpojatosti. Znám ve svém okolí dost lidí, kdy model rodiny na podpoře státu funguje, někdy dost bezostyšně (nedonutíte „rozvedenou matku“ přiznat x let sociálce nového partnera ve spol.domácnosti atp.), i školství je v mnohém dost problematická parketa (během pár let několik téměř protichůdných opatření ohledně vzdělání pedagogů – jednou to je „rychlé doplnění vzdělání všech pod x let věku“, podruhé nábor každého, kdo má „ruce, nohy“- maturitu).
Díky za článek

Od: helena k.

helena k. — Tue, 08 Dec 2009 10:34:13 +0000

ad xiha
K sebemrskačaství jsem nikdy netíhla. A autory, s nimiž nesouzním, prostě ignoruji. Možná i proto, že jsem léta musela číst tiskoviny od jedničky po tiráž, což mě kupodivu neobrnilo vůči neumětelům, ale aspoň se jim vyhýbám. Psaní je bohužel má profese, jíž jsem se živila a na níž mám dokonce i glejt.
Nedomnívám, že jsem nositelem jediné a nezpochybnitelné Pravdy, ale nechápu, proč bych nemohla dávat v plen názory, jež zastávám. Stejné právo mají ti, jimž se nelíbí.
Nedomnívám se, že nezaviněný stav bezdětnosti by měl ze mne dělat občana druhé kategorie, má i negativní stránky. Například nemohu čekat žádnou pomoc od svých nejbližších. S vyhlídkou, že s přibývajícími lety se bude situace pouze zhoršovat.
Princip kolektivní viny, jenž naznačujete ve srovnání se švýcarskými důchodci, mi připadá poněkud zvláštní. Myslím, že to nejlépe vystihl komentář Lidových novin po podepsání Mnichovské dohody: nemůžeme-li zpívat s anděly, budeme výti s vlky. Jen tak se totiž dalo přežít.

Od: xiha

xiha — Tue, 08 Dec 2009 03:10:26 +0000

Jj. bezdětný kritik, také kritik
Těžko spasíme křivárny a zbabělost našich předků. Můžeme se jen vyrovnat a odpustit a nedopustit opakování.
A tak nevím, proč by moji rodiče měly mít nárok na životní úroveň např. švýcarského důchodce. Opravdu, netuším proč?
Nejlépe jedno dítě a nebo také žádné. Vždyť dětí otravují, vyžadují, atd.. Věřím, paní Heleno, že vy nemáte žádné děti.
A možná jste také proto tak aktivn,í a vždy rozhodná a znalá věci – podle toho se to pozná. Na omluvu vůči vám, snažila jsem se zbavit vašich příspěvků, ale nějak to nejde.
Patrně jsme si souzeny.

Od: helena k.

helena k. — Mon, 07 Dec 2009 17:37:56 +0000

GLUMe,
myslela jsem si, že hobbiti jsou tvorové milí, optimističtí, hraví a vůbec přímo k pomilování. Nečekala bych, že se mezi nimi objeví takový vztahovačný mrzout a škarohlíd, jenž si sugeruje neexistující křivdy. Budeme-li hodnotit inteligenci podle stavu peněženky, v tom případě s manželem patříme mezi debily (imbecily a idioty bych přece jen vynechala), neboť naše důchody po odpracování více než čtyřiceti let, po něž jsme odváděli takřka nadstandardní daně, nedají dohromady ani jeden průměrný plat.

Od: GLUM

GLUM — Mon, 07 Dec 2009 14:04:15 +0000

je vždy jen klam, ať už ve fyzice, nebo v ekonomii. Tohle perpetuum „jede na státní dluh“, ten ovšem nelze nafukovat donekonečna.

„Muž na sociální podpoře, žena na mateřské, jež je mnohdy vyšší než plat, na nějž by měla nárok vzhledem ke své kvalifikaci…“ Jakkoliv jsme ostře proti jakýmkoliv (a)sociálním dávkám (když už, tak jedině lidem nevlastní vinou postiženým, a těch je poměrně málo a obvykle mají naopak o práci veliký zájem), neumím si představit, že by ze sociální podpory a mateřské někdo dodázal žit. Leda tak v kombinaci s regulovaným nájmem. Nebo neplacdením nájmu.

Já nejsem na podpoře a manželka je sice doma, ale není na mateřské „dovolené“. Daně platíme jako domácnost dost nadprůměrné. Asi jsme podprůměrně inteligentní.