Reklama
 
Blog | Helena Kratzerová

Ukradli mi Paroubka

Déle už mlčet nemohu. Soudím, že nastal čas, aby se konečně někdo postavil „pisálkům“ z iDnes, Lidových a Hospodářských novin, Reflexu a Respektu, kteří neomaleně napadají „sluníčko naše jasné“ Jiřího Paroubka.  Úmyslně ho ostouzejí, házejí mu klacky pod nohy, kdoví, zda také nevyvolávají (či dokonce neorganizují) takříkajíc diverzní akce ve snaze zdiskreditovat jednoho z mála sociálně a solidárně cítících stranických představitelů v očích milujícího a milovaného pracujícího lidu.

Přišlo snad někomu na mysl, že odvolávání a rušení veřejných mítinků nemusí výhradně tkvět v obavách z konfrontace s politickými odpůrci (nikoli soupeři), ale má je na svědomí například agorafobie, čili strach z otevřeného prostoru. Této verzi bezesporu nahrává rozhodnutí sociálně demokratických špiček uchýlit se do továrních hal či na akademickou půdu. Výskyt klaustrofobie sice nelze vyloučit, ale jednání mezi čtyřmi (i více) stěnami je přece jen méně riskantní, protože hrozba fyzického ataku zfanatizovaných, zmanipulovaných a podplacených jedinců se tak dá předem eliminovat.

Oranžoví, kteří jsou si vědomi neochvějné podpory sympatizantů a budoucích voličů, tudíž mohou i zaslepeným hrdě předložit cestu k zářné budoucnosti, tzv. řeckou. Věřím, že si hravě poradí s případnými vetřelci a narušiteli. Zřejmě nepůjdou ve šlépějích ilegálních bojůvek, jež ustavila Dělnická strana a Věci veřejné. Něco takového jistě nemají zapotřebí. Dobrovolní pořadatelé, jimž v jejich nelehkém úkolu podává pomocnou ruku sám ministr vnitra prostřednictvím příslušníků uniformovaných i neuniformovaných policejních složek, zajisté přehodnotí dosavadní úlohu a postupy.

Opatření, která přijaly po útoku z 11. září Spojené státy, budou bezesporu nejen kopírována, ale ještě vylepšena. Jako laik se nechci plést do řemesla profesionálů, ale viděla bych to asi takto… Všechny vstupní dveře budou opatřeny bezpečnostními rámy, které odhalí každého, kdo by si chtěl do jednacího sálu přinést kovovou píšťalku. Naprostou nutností a samozřejmostí by měla být osobní prohlídka. Nikoli kvůli vejcím (ta prý už nejsou in), ale hlavně kvůli vhodnosti oděvu. Rafinovanost vysokoškoláků je nebetyčná. Některý drzoun by si zase mohl svléci vrchní šat a producírovat se veřejně třeba s nápisem, že Paroubek škodí lidem. Dokonce si na vzorně depilovanou hruď nastříkat sprejem obdobný hanlivý slogan.

Reklama

Samotný průběh otevřené a upřímné besedy by rovněž neměl podléhat voluntarismu. Přípustné by měly být pouze písemné dotazy, z nichž by největší český rétor i jeho spolupracovníci měli právo odpovídat pouze na ty, které vyhovují jejich záměrům. Provokativní, týkající se třeba vyhlídek absolventů na získání pracovního místa a možnosti jejich profesionálního růstu, by končily tam, kam jedině patří. Zmuchlané v koši. Ovšem předtím, protože se s anonymy nikdo nebude bavit, by veškerá osobní data byla důsledně zaznamenána, a pokud možno ještě doplněna snímkem nestoudného opovážlivce. A pro budoucí potřebu pečlivě zařazena do archivu.

Pokorně přiznávám, že ze mne mluví závist. Byvši připravena o možnost získat oranžovou růži, kelímek piva, popřípadě klobásu, nedovedu se smířit ani s tím, že kvůli nezbytným bezpečnostním opatřením mi nebude dopřána setkání nejen s lídrem, ale ani dalšími špičkami politické strany, která ve všech (sice občas zmanipulovaných) výzkumech veřejného mínění směřuje k dějinnému vítězství.